Lezení a Stěhování

Je to tak... lezení a stěhování. Náš Tomášek se naučil lozit po čtyřech. Nejprve to bylo pomalu, potom se to každým dnem zrychlovalo. Teďuž je tak rychlý, že jsem ve střehu pořád. Dostane se už tam kam chce. Na jednu stranu je to dobré protože ho pořád nemusím nosit a vymýšlet co budeme dělat. Na druhou stranu je to u nás trochu problém protože je tu spousta káblů a elektriky... tak ho pořád musím posílat někam jinam. Někdy se mu to nelíbí a pěkně se rozčílí. Dokáže i dobře kopat jak se vzteká. Doufejme, že ho to snad brzy přejde.

U jídla je to taky někdy komedie. Většinou drží něco v ruce aby se zabavil. Když ho to přejde tak to hodí na zem. Někdy to hodí na zem jenom tak a sleduje jak to všechno sbírám. Někdy i mě dojde trpělivost a nechám to tam ležet. Chvilku to nechá ale potom se také rozčiluje. Tak i někdy musím zpívat, říkame říkanku Vařila mišička kašičku... a nebo Milan dělá různé zvuky, jako že lžička letí s jídlem... až vlítne do pusy. Nejlepší je když má hlad a má kousky chleba. To se krmí sám. Nakonec stejně vyhrajeme.... nakrmíme ho.