Není tomu dlouho, co jsme začali pravidelně chodit na houpačky. Nejprve jsem si na ně sedala já a Tomáška jsem si dala na klín. Jakmile se naučil sám sedět, začala jsem ho dávat do houpačky pro mimina. No a teď už se chodíme houpat pokaždé, když se jdeme projít. Máme už dva okruhy. Buď jdeme napravo směrem k plaveckému bazénu a parku. Tam je to lepší protože tam chodí hodně dětí. Nebo jdeme doleva do nového parku u vody, kde nás to zavede na dětské hřiště. To je ale většinou prázdné. Málokdy tam jsou děti a to je škoda. Je to tam čistší a lépe udržované. Poslední dobou se Tomášek sám pohoupá a potom si sedneme spolu na houpačku, kde mu zpívám písničky. To se mu líbí, dokonce se ke mně i přidá a pobrukuje si. Je to super....
Minulý týden Milan dostal nápad, že se půjdeme projít až do přístavu.... no nápad to byl dobrý. Počasí bylo krásné, jeden z posledních teplých dnů. Už přesně nevím kolik bylo stupňů, řekla bych tak asi 22. Po cestě tam nám Tomášek usnul. Tam nám to trvalo asi hodinu. Potom jsme zůstali u dětského hřiště a to je opravdu obrovské... no a po cestě domů už jsme si i říkali, jak ten Tomášek bude pěkně odpočinutý a my dva padnem v obývaku na koberec. Celkem jsme byli venku 2,5 hodiny. .... no a taky to tak dopadlo. My jsme padli na zem a Tomášek si začal hrát.
Tady jsme se s Milanem trochu zapovídali. Potom jsem se podívali na Tomáška a ten chudák přes čepicu nic neviděl.... byl ale ticho....
Poslední fotka je výhled na přístav tady v Oshawě. Když se podíváte do prava ůplně na výběžek v dálce, tak vidíte jadernou elektrárnu. Krásný to pohled co? Potom před tím už je vidět molo s majákem, a vlevo od Milana je přístav za stromy, kam jezdí obrovské zámořní nákladní lodě. O víkendu je tu většino živo. Hodně lidí sem chodí si jenom tak posedět, nebo si i opečou buřty na roštu. V týdnu je tu pár důchodců a maminek s dětmi.
